Období: říjen 2010

Rozhodla jsem se, že náš kulinářský výtvor stojí za samostaný článek, takže tady to je! číst dál

Dnešek považuju za významný den, protože se mi snad konečně podařilo definitivně dokončit zápis předmětů. Vím, že jsem se tady škole už věnovala dost, ale nedá se nepokračovat, protože to je opravdu na knihu. Člověk potřebuje hodně trpělivosti, aby tohle dokončil bez nervového zhroucení, nemluvě o tom, že netuším, jak to dělají studenti, kteří jsou na tom s francouzštinou hůř. No, abyste měli představu o čem mluvím. Bylo nám zdůrazněno, že si máme co nejdřív nechat podepsat smlouvu, takže jsme se pustily do shánění kreditů za předměty, které jsem stále nevěděly. Kupodivu nám zmatená paní v kanceláři byla schopná dát papíry s předměty a kredity, tak jsme si říkaly super, jenom to zaškrtáme a je hotovo. Omyl. V jednom papíru je daný předmět za 1 kredit, v druhém za 5 kreditů. Další předmět, na který holky už třetí týden chodí v papírech není vůbec. Vracíme se tedy do kanceláře a žádáme vysvětlení. Paní samozřejmě nic neví, stejně jako druhý koordinátor, který navíc mluví tak mumlavou francouzštinou, že mu není vůbec rozumět. Situace vypadá neřešitelně, nikdo nic neví, všechno se musí ověřit a nám hoří termín. Odcházíme tedy s papíry s tím, že to snad do zítřka zjistí a řekne nám to. .Takhle jsme se tam vrátily ještě asi třikrát a po nekonečných zmatcích jsem to dneska podepsala, odevzdala a modlím se, aby to bylo všechno v pořádku. Každopádně je to tady skoro jako na pajdáku, hodně předmětů za málo kreditů, takže se přes týden rozhodně nudit nebudeme. Ať žije francouzský vysokoškolský systém! číst dál