Proč se tady nic moc nenaučím

To, že mi místní systém a fungování univerzity moc nevyhovuje, už jsem myslím psala. Přijde mi, že je to všechno hrozně nestrukturované, zmatené, rozebírají se věci, které jsou samozřejmost a u nás by se u nich neztrácel čas, a tak. Nechci být jenom kritická, tak pořád přemýšlím, jestli mi ten smysl prostě jenom neuniká a nevidím ho, jestli to není tím, že to tu dělají jinak, ale obávám se že ne. V pondělí jsem absolvovala hodinu, která byla tak neuvěřitelná, že jsem si ji začla zapisovat, abych se s váma mohla podělit o to, co se tam člověk všechno dozví.

Předmět se jmenuje "zvládání psaného a mluveného jazyka" a trvá dvě hodiny. Už předtím jsme tam rozebírali docela podivnosti, například minulou hodinu jsme strávili analyzováním jedné věty a tím, jak to děti parafrázují, no celkový smysl my trochu unikal. Tohle pondělí to bylo ještě lepší. Vyučující přišla a prvních dvacet minut prodiskutovala s druhou vyučující co měla hodinu předtím. Evidentně něco velmi důležitého, my jsme seděli a čekali kdy začneme. Poté teda začala a protože se pomalu přibližuje konec semestru, zeptala se nás, jestli máme nějaké otázky k ukončení. Někdo z holek položil otázku ohledně přijímaček na magistra (která podle mě naprosto nepatří do té ani do žádné jiné hodiny). A tím to začalo. Vyučující se pustila do výkladu o tom, že magistr bude upravený, protože letošní ročník byl takový spíš pokusný a neukázal se úplně jako efektivní a že od tam chodí studenti na stáže do školek, kde se jim ve třídě můžou sejít třeba 4 nefrankofonní děti, jedno mentálně postižené, jedno slepé a 22 "normálních", což je náročné. Od toho přešla k otázce na nás, jak bychom s takovou skupinou dětí pracovali? (A já jsem si začala zapisovat, protože jsem začala tušit, že to bude pro pozorovatele zajímavé). Nikdo se k tomu nijak zvlášť nevyjadřoval, takže se vyučující jala zjišťovat, kdo má nějaké zkušenosti ze školky, kdo byl třeba na praxi. Dvě holky se přihlásily, s tím že jedna byla na stáži ve školce teď. Začíná diskuze o tom, jaká to byla školka, jestli tam byly nějaké nefrankofonní děti, jak to tam funguje, jak to zvládají učitelky a tak. Slečna zmiňuje, že tam byla nová učitelka, která to vůbec nezvládala, byla bez zkušeností a neměla respekt. Naše vyučující se začne vyptávat na danou učitelku. Učila někde předtím? Ano, nechala se přeložit ze základky. Sama a dobrovolně? Ano. A má malé děti? Ani ne, už větší, proč? Vyučující vysvětluje, že se učitelky často nechávají překládat  do školky když mají malé děti, protože častěji potřebují být s dětmi doma, což je lepší dělat ve školce, kde není daná osnova. Dobře, toto téma uzavíráme a vracíme se k tématu uspořádání školek.

Ví někdo jak to vypadá ve školce? Jak jsou uspořádané? Jeden ze slečen se zkušenostmi kreslí na tabuli rozvržení školky kde byla, diskutujeme kde bývají kuchyňské hrací kouty, kde autíčka, kde stoly.

.............utekla první hodina naší dvouhodinovky...............

Jsme stále u školek, přecházíme k rozdílům mezi různými zeměmi, vyučující se zajímá, jak to funguje v ČR, v Polsku? My to trochu popisujeme (jsme rády, že můžeme aspoň trochu mluvit francouzsky, což samozřejmě nemění nic na faktu, že jsme stále úplně mimo téma hodiny). Všichni se podivují nad tříroční mateřskou a taky nad tím, že se dá zápis odložit. Od toho přecházíme k tomu, jeslti je dobře, když talentované děti přeskakují třídy, nebo jestli to není dobré pro jejich vývoj. Vyučující vysvětluje, že má syna, jehož vývoj diskutovala s pediatrem, který jí doporučil ho nenechat přeskakovat třídy, děti jsou pak více v pohodě. Protože máme ve třídě i Číňanky, vyučující se obrací na ně a jsme obohacení i o to, jak fungují školky v Číně!

Znovu se vracíme k tématu heterogenní třídy a vyučující nám popisuje svoji představu o tom, jak pracovat se skupinou dětí, kde třeba některé vůbec nemluví francouzsky a jiné jsou handikapované (je potřeba delegovat ostatní děti!)

Poté si uvědomí, že už nám zbývá jenom půl hodiny, lekne se a chce se vrátit k tématu minulé hodiny. Děvčata, která se zajímají o přijímačky na magistra a která se nedočkala odpovědi, jí to jemně připomenou. Vyučující vysvětluje jak to bude (stále si nemyslím, že by se to mělo řešit v hodině). Poté se znovu vracíme k otázkám ohledně práce, kteoru máme udělat, doptáváme se, protože zadání je značně vágní.

...a zbývá nám celých 10 minut! Které využijeme opravdu produktivně. Vracíme se k analýze věty, kterou jsme dělali minule ( a jejíž smysl jsem nepochopila). Bylo to něco ve smyslu "naši předci žili v jeskyních". Zbylých deset minut diskutujeme to, jestli je nějaký je nějaký rozdíl mezi slovy grotte a caverne, což znamená jeskyně.

Dobré ne?

Tohle je teda opravdu vyhrocená hodina, ale velice často to vypadá podobně, o čemsi si vykládáme, rozebíráme něco, co by se u nás zmínilo okrajově, protože je potřeba něco dělat a ne si jen tak vykládat. Přijde mi to docela jako škoda, nejsem si jistá, co se ti lidi po letech takového studia naučí a přijde mi to trochu smutné. Jsou teda předměty, které mi přijdou zajímavé a užitečné, ale to je spíše výjimka. Bohužel. A člověk by si řekl Sorbonna, to bude jistě škola na úrovni. Nene, zlatej pajdák!