
Na poslední chvíli se ještě snažíme využít cestovacích možností, které Francie nabízí, takže jsme se po komplikovaném a dlouhém organizování vydali do Normandie, v počtu 12 lidí. Protože mezi nima jsou i zkušení řidiči, zvolili jsme variantu půjčení si auta, jednak jsme tak mnohem flexibilnější a jednak vlaky jsou opravdu extrémně drahé, takže to vyjde víceméně nastejno.
Sraz v sobotu v 8.15 ráno, dle očekávání odjezd na čas s tak velkou skupinou nemohl vyjít. Od nás z rezidence jsme vyrážely my s Jančou, které jsme zodpovědně vstaly a taky Slovák Adam, kterého jsme, poté co nebyl ani po deseti minutách na našem srazu, probudily zvoněním u dveří. Takže první opozdilec, vyrazily jsem bez něj s tím že na něj počkáme na srazu s ostatníma. Tam jsme se víceméně všichni sešli s menším zpožděním, až na Němce Maxe, kterého jsme o čtvrt na devět probudili telefonem. Vzhledem k tomu, že bydlí na druhém konci Paříže, čekali jsme na něj půl hodiny. No, přesně v 9.15, o hodinu později než byl sraz, jsme konečně vyjeli z Paříže. Hned za Paříží začlo hustě chumelit, později se to změnilo ve déšť, prostě ideální cestovní podmínky. Naše auto ale řídil Rakušák Bernd, který je skoro vystudovaný doktor a pracoval jako řidič záchranky, takže jsme mu docela důvěřovali. Jinak co se francouzských dálnic týče, nemají dálniční známky jako my, ale každou chvíli se musí platit mýtné, což je dost nepraktický, protože člověk musí pořád zastavovat.
Po zhruba třech hodinách jsme dorazili k našemu prvnímu cíli, Mont Saint-Michel, což je klášter na mini ostrově, který je známý tím, že je velký rozdíl hladiny mezi přílivem a odlivem. Takže na parkovišti je cedule, že dneska je potřeba odjet do 17 hodin, protože poté parkoviště zaplaví voda! Klášter krásný, jako občané EU mladší 26 jsme ušetřili 8€ na vstupném a měli to zadarmo, což je super! Natáčeli tam zrovna nějaký film nebo co, tak byl v některých částech omezený přístup. Portugalka Cati tvrdila, že viděla Bena Afflecka (hrál v Armageddonu například), takže místo toho aby ocenili krásy historické památky, všichni fňukali že chcou taky vidět Bena Afflecka! Jako těžko říct co je na tom pravdy, ale Cati tvdila, že fakt jo. Potom jsme se jeli ještě podívat na německý válečný památník a hřbitov a přesunuli se do hotelu. Zašli jsme si na výbornou večeři, večer si udělali party a taky se trochu vyspali, abychom byli připavení na další turistiku v neděli.
V neděli ráno lilo jako z konve, pověst počasí v Normandii je bohužel pravdivá. Takže první návštěvu pláží, kde se odehrávalo vylodění v Normandii, jsme absolvovali v hustém dešti, nic moc. Každopádně to i tak stálo za vidění, je to opravdu autentické a mají ty památky a všechno promakané a popsané, takže se tam toho člověk spoustu dozví. Poté jsme pokračovali na Omaha Beach, kde je Americký válečný hřbitov, památník a muzeum. To rozhodně stojí za vidění, mají to hodně dobře udělané, videa, fotky, popisy výzbroje, výcviku, organizace bitev a tak. Samotný hřbitov je opravdu monumentální, hromada bílých křížů, no má to atmosféru, docela síla!
Jako poslední jsme se přesunuli do městečka Honfleur, což je historické přístavní město s krásnýma uličkama a domama jako vystřiženýma z historického filmu!
A pak už zpátky do Paříže, no byl to velice povedený víkend!